Research

V oblasti pevných lékových forem se členové skupiny dlouhodobě zabývají fraktálními aspekty sypného a konsolidačního chování farmaceutických partikulárních materiálů, tj. prášků, granulátů, tabletovin (Hurychová, H. et al projekt GAUK 322315/2015), hodnocením vlastností pomocných látek a jejich směsí (Hurychová et al 2017) a metodami hodnocení energetických procesů, ke kterým dochází během tvorby tablet (Ondrejček et al 2014). Je studován proces lisování a jeho ovlivnění formulačními parametry (složení excipientů, vliv aktivních látek) a metodami jejich zpracování, např. co-processing a granulace (Mužíková et al 2016). Výzkum navazuje na dosavadní výsledky studia parametrů rovnic lisování (Ondrejček et al 2014), záznamu síla – dráha, testu stresové relaxace (Svačinová et al 2014), kinetiky drcení tablet, isoperibolické kalorimetrie a DSC. Výstupy mají přímou návaznost na farmaceutickou praxi a spolupráci s farmaceutickými výrobci (Zentiva, k.s.,, Teva Pharmaceuticals, aj.) při hodnocení kvality surovin a jejich zpracovatelnosti. Důležitou součástí efektivního přístupu k problematice je využití plánování pokusů (DoE) a statistického hodnocení, kde byla navázána spolupráce s doc. Jurjenem Tebbensem (katedra Fyzikální chemie a biofyziky).

Nedílnou součástí výzkumu je studium možností ovlivnění biodostupnosti léčiv při formulaci tablet s prodlouženým uvolňováním spojené se studiem kinetiky disoluce (Čupera et al 2015, Komersová et al 2016), vývojem orodispergovatelných tablet a liqui-solid systémů (Vraníková 2015, Vraníková 2017). Mezi cíle skupiny patří také výzkum možnosti zvýšení biodostupnosti léčiva tvorbou samoemulgujících systémů, využití mikronizace a vazby mikronizovaného léčiva na povrch nosičů/plniv a možnost využití pelet a potahovaných pelet pro modifikaci uvolňování léčiva.

V oblasti tekutých lékových forem jsou sledovány závislosti mezi vlastnostmi pomocných látek a vlastnostmi finálních přípravků (parenterálních, očních a perorálních) při optimalizaci složení; pokračuje spolupráce se skupinou prof. Solicha a SÚKL při formulačních a stabilitních studiích pediatrických přípravků pro magistraliter přípravu v nemocniční lékárně (Zahálka et al 2017, Klovrzová et al 2016). Toto téma má přímou návaznost na národní lékopis a lékárenskou praxi.

Ve spolupráci se skupinou doc. Vávrové a VŠCHT Praha pokračuje studium fázového chování lipidů se zaměřením na vývoj lipidových nosičů pro dermální a transdermální aplikaci léčiv (Vidlářová et al 2016) s využitím permeačních experimentů, IČ spektroskopie, DSC, rentgenové difrakce a dalších metod pro sledování vlivu složení formulace přípravku na prostup látek kožní bariérou.

Dílčí pracovní skupina je zaměřena na formulaci a testování medikovaných mikrodisperzních a nanodisperzních systémů jako jsou mikro/nanočástice a mikro/nanovlákna, membrány a implantáty. Využívá komerčních i originálně syntetizovaných polyesterů a oligoesterů alifatických hydroxykyselin s lineární, větvenou a blokovou konstitucí molekuly, které se uplaťnují ve funkci nosičů protinádorových a protimikrobních léčiv. Výzkum navazuje na dosavadní výsledky v oblasti charakterizace (Dittrich et al. 2014) a formulace degradovatelných terapeutických systémů (Snejdrova et al. 2013, 2016) a jejich testování (Jirásková et al 2015).

Ve spolupráci se skupinou prof. Pávka jsou vyvíjeny částicové systémy s optimalizovanými parametry pro průnik do buněčných struktur za podmínek in vitro a in vivo. Je studována kinetika uvolňování léčivé látky v různých podmínkách in vitro a vliv impulzů z vnějšího prostředí. V této oblasti pokračuje spolupráce s domácími (Contipro a.s., Elmarko a.s.) a zahraničními pracovišti.

Skupina se dále zabývá výzkumem polymerních nanovlákenných nosičů a tuhých disperzí z hlediska jejich nadmolekulárních struktur, vybraných preformulačních charakteristik a aplikačně výhodného farmaceuticko-technologického designu, s důrazem na optimální uvolňování a biodostupnost aktivních látek. (Beneš et al 2017a, 2017b). K dílčím cílům patří také studium průchodu nanokorpuskulárních nosičů typu polysacharidů a polypeptidů bukální a sublingvální mukozální bariérou in vitro (Vrbata et al. 2013, 2014).

© 2017 Charles University, Faculty of Pharmacy in Hradec Králové, Akademika Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové, Czech Republic
Website information | Powered by Kentico